Jak žena k Ubuntu přišla

Když jsem začala chodit se svým manželem, věděla jsem jen, že „dělá něco s počítači“. Slova Linux a Ubuntu pro mě byly jen další dva záhadné pojmy ze světa IT. V podstatě vše, co se točilo kolem počítačů a techniky, pro mě znamenalo neprobádanou divočinu, do které není radno vstupovat. Ovšem až do chvíle, kdy jsem se jednoho krásného rána probudila a můj milý mi jednoduše oznámil, že mi nainstaloval Ubuntu. Byla jsem zvyklá, že si na mém počítači dělal z rodiny a kamarádů, kdo chtěl, co chtěl, a tak jsem tomu nevěnovala přílišnou pozornost. V duchu jsem si říkala, že tam mám nejspíš nový antivir, vyčištěné nějaké ty nepotřebné soubory, že to možná poběží zase nějakou dobu o trochu rychleji. Ale bála jsem se, že na mě budou během následujících několika týdnů vyskakovat otravné hlášky a okna, která ani nechci číst a budu je muset odklikávat. „Nu, jako vždy po podobném zásahu. Ach jo!“ brmlala jsem si sama pro sebe.

Moji pozornost přitáhla věta: „Ani jsem nevěděl, jaké máš pěkné fotky?“

„Co? Jaké fotky? Vždyť jsem je všechny zálohovala na DVD a z počítače jsem je smazala.“ odpověděla jsem.

„Třeba tady ti to moc sluší. Už jsem si je zkopíroval do notebooku.“ provokoval můj milý pobaveně.

Stočila jsem své kroky k počítači a zírala na monitor. „Kdes to vzal?! Ty jsou tři roky starý.“ divila jsem se.

„Jsem ti říkal, že máš Ubuntu.“ zněla ještě více pobavená odpověď a ukázal na plochu. Během dvou vteřin demonstroval čtyři obrazovky, překlikával z jednoho souboru do druhého. Soubory mizely a pak se zase objevovaly, na jednu obrazovku naskočily všechny otevřené soubory najednou… a já to nestíhala sledovat. „Jak se ti to líbí?“ zeptal se s nadšením.

„Co to je?! Vždyť s tím nebudu umět, miláčku. Já byla zvyklá na Windows. S ničím jiným neumím. Víš, že já počítačům moc nerozumím.“ začala jsem zmateně vysvětlovat své překvapení.

Můj milý stále nadšeně pokračoval v prezentaci nového systému.

„Co mu teď mám říct?“ běželo mi hlavou.

„Udělám mu radost, naučím se s tím a zvyknu si na to.“ rozhodla jsem.

A dobře jsem udělala!

Trvalo mi několik dní, než jsem si osahala, že některé věci jsou jinak, než jsem byla zvyklá. Ale postupně jsem začala svému počítači přicházet na chuť. Můj šestiletý počítač najednou fungoval o dost rychleji. Mohla jsem si upravovat obrázky do diplomky a při práci s opravdu velkými soubory se počítač nehroutil, jak tomu bylo dříve. Už na mě nevyskakovaly žádné obávané hlášky a okna, které by na mě chrlily pro mě nesrozumitelné informace. Když jsem si vzpomněla, že bych chtěla na počítači dělat to či ono, stačilo jen během pár minut nainstalovat příslušnou aplikaci a měla jsem, co jsem potřebovala.

Dnes jsou to už tři roky, co používám Ubuntu a můžu s naprostou jistotou říci, že bych se na svůj starý systém rozhodně nevrátila. Když na něj dnes někdy narazím, například u mámy v práci, připadám si ne jako IT ale jako E.T.. Teprve teď vidím, jak je Ubuntu pohodlné, jak přirozeně kopíruje lidské uvažování, jak rychle si dokážu zvyknout na nějakou novinku a jak zcela spontánně jsem se naučila spoustu nového o softwaru, aniž by mě k tomu někdo nutil. To, co mě učili roky na základní i střední škole v hodinách informatiky, jak pracovat s počítačem, kde co najdu, jak co funguje, k čemu to slouží apod., jsem se dokázala mnohem lépe naučit sama během několika týdnů v novém systému.

Ubuntu je pro mě vážně skvělé a chtěla bych ho všem doporučit. Nebojte se, že je to něco nového nebo že to nezvládnete. Opak je pravdou. Až si vyzkoušíte Ubuntu, tak po několika měsících budete mít problém se znovu přizpůsobovat původnímu poněkud kostrbatému operačnímu systému. Najednou uvidíte, jak je Ubuntu logický a snadný a budete si říkat: „Jak mi tohle mohlo stačit?“

Je to jako s dobrým pitím… Když neochutnáte to lepší, nezjistíte, že vám nalili patok.

Takže zahoďte všechny své předsudky či pochybnosti o svých počítačových znalostech a ochutnejte Ubuntu!

Olga Strnadová Autor: Olga Strnadová

lektorka „vytváření vztahů“ a autorka Školy seznamování. Pomáhám lidem rozšiřovat jejich sféru vlivu, navazovat dobré kontakty a budovat vztahy. Jsem autorka Klubu přátelství pro lidi, kteří se chtějí seznamovat. Učím dovednosti, díky kterým lidé aktivně získávají nové kontakty, rozšiřují svůj vliv, získávají přirozený respekt a vytváří dobré vztahy.

2x komentováno u “Jak žena k Ubuntu přišla


Napište mi, co si o článku myslíte